!! LAYOUT BY TANGLENDS.BLOG.CZ !!
---
DŮLEŽITÉ - KONTROLA SB!!

(Můj) nejoblíbenější song - Super Bass

CELKOVÁ NÁVŠTĚVNOST - 1809 LIDÍ

InTheMoment (1.kapitola)

7. září 2013 v 21:25 | KateNecky & Meddie |  In The Moment
Ahoj! Takže určitě víte že jsem vám sem asi stokrát psala že se chystám na povídku a takový ty moje nesmyslný kecy co stejně nedodržím :D Fajn takže konečně jsem příběh napsala, teda ne jenom já, je psaný s Meddie což je jakože prostě bomba. Ona jí má na blogu také, jen nemá tento textík :D Na fotkách lichých kapitol je Meddie a na sudých budu jáá.. :D Takže se těšte na sudý! :DD Ok, Meddie stejně vypadá líp než já, takový sexxoušeek :33 :D No okey, nebudu zdržovat, čtěte..! :D

1.kapitola


Šla jsem dál.. Dál s pocitem, že je někdo za mnou.. Bez odvahy se otočit. V té tmě jsem skoro nic neviděla, ale i přesto jsem šla dál. Bála jsem se zastavit, na chvilku si vydechnout.. Klopýtám přes nejrůznější větve, větvičky a šutry co jsou přede mnou. Padnu na kolena únavou.
Nedokážu celé dny chodit tímhle lesem. Tak moc se bojím. Zdá se mi že kroužím pořád do kola. Snážím se vstát ale nejde to. K řízení se dostala panika a strach. Srdce mi buší o 106 a obloha jako by se pořád ztmavovala. Přemýšlím co teď dělá on. Ten kvůli kterému hledám cestu ven. Musím se dostat pryč. Hned teď! Snažím se co nejrychleji postavit, ale klopýtnu o kořen a svalím se na zem. Byla jsem špinavá, unavená a naštvaná. Ani jsem nevěděla jestli na něj nebo na sebe. Celé je to jeho chyba. Nechal mě tu samotnou s mýmy obavamy. Nejspíš jsem mu neměla nikdy věřit. Kdyby tak.. Už bych mohla vstát z té hlíny a přestat na Denise myslet. Je to minulost. Už mě to tu štve. Běžím k nejbližším stromu a snažím se na něj vylézt. Nechápu jak to Jeníček (Jeníček a Mařenka) udělal, protože já nevylezla ani metr nahoru. Stále jsem se přitom snažila myslet na něco lepšího nebo aspoň pozitivnějšího ale nedokázala jsem to. Neustále se mi v hlavě přehrával ten moment kdy mi Denis řekl pravdu. Když na to myslím začnu do stromu bušit pěstmi. Po záchvatu vzteku si o kus veliké větve v úrovní mé hlavy opřu čelo a po tvářích mi začnou stékat slzy.
Brečím víc vody než jsem vypila. A v tom zahlédnu mihotavé světlo. Je to Denis? Vrátil se pro mě? Zbystřím a snažím se ke světlu dostat. K mé jediné naději...
----
2.kapitola
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 8. září 2013 v 12:36 | Reagovat

Stejně jako u Meddie říkám, že je to vážně skvěle napsané a těším se na pokračování.

2 Punťa Punťa | Web | 8. září 2013 v 18:06 | Reagovat

Moc hezky napsané! ;)
A ty fotky jsou takéé skvělé!!.:))
Těšák na další díl :33 :))

3 ღ ღ ღSáraღ ღ ღ ღ ღ ღSáraღ ღ ღ | E-mail | Web | 9. září 2013 v 16:04 | Reagovat

Páni moc pěkné, moc se těším na pokračování, chtěla bych vědět jestli se k ní opravdu vrátil, snad bude brzy

4 bluestyle11 bluestyle11 | E-mail | Web | 10. září 2013 v 10:36 | Reagovat

Pěkně napsané, akorát v nějakých částích jsem se doceal ztrácela, ale je to jen asi můj postřeh, jinak pokračujte v tomto :)

5 Terri** Terri** | Web | 10. září 2013 v 21:07 | Reagovat

Vážně pěkně napsané a ty fotky.. :)
těším se na daší díl.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama